Filmová recenze: Třikrát kvalita
Ahoj,
vidím, že filmové články v drtivé většině případů slaví úspěch. Proto měsíc od poslední filmové recenze tu máme další. Stejně jako minule bych ráda zhodnotila tři snímky, které jsem viděla v uplynulé době. Rovnou na začátek napíšu, že dnes budu především chválit.
Léon
Leon: The Professional
Profesionální zabiják, který nestřílí na ženy a děti, psychopatický policista, který střílí na každého, dvanáctiletá dívka, která by chtěla střílet na onoho policistu a květina. V New Yorku, v italské čtvrti žije osamělým životem stárnoucí profesionální vrah Léon, jež plní zakázky s vražednou přesností a jistotou. Jeho život se ovšem změní v okamžiku, kdy se seznámí s dvanáctiletou Mathildou žijící v sousedství. Dívka náhodou jako jediná přežije masakr své rodiny, kterou vyvraždil psychopatický policista z protidrogového oddělení Stansfield. Léon neochotně slíbí, že se o dívku postará. Mezi podivnou dvojicí začínat vznikat neobvyklý vztah.
Léon se dost vymyká typickým filmům, na něž se v poslední době dívám. Málokdy totiž při výběru filmu zabrousím až do 90 let, obvykle se zastavím na číslici 2000 (velká chyba, já vím!). Taky zrovna nefandím snímkům věnujícím značnou pozornost milostným vztahům. I přesto jsem k Léonovi shodou okolností dostala a jsem za to nakonec opravdu ráda.
Kdybych měla k zhodnocení použít jedinou větu, napsala bych: "V jednoduchosti je krása." Neboť Léon to dokazuje ve všech ohledech. Vizuálně i dějově je relativně prostý, komorní co se týče postav, a přesto nesmírně bohatý a dynamický od první do poslední minuty. Příběh se soustředí na dvojici hlavních postav, citlivě a důrazem na detaily vykresluje jejich vztah, který vás jistě silně zasáhne. Spíše klidné scény však nečekaně střídají záběry plné brutálního násilí zobrazující prakticky mafie.
Herci jsou kapitola o sobě. Mladičká Nathalie Portman mě okouzlovala celou dobu, Jean Reno byl naprosto svůj, zaujal mne i Gary Oldman jako padouch, který svoji roli ztvárnil fenomenálně. Evropský nádech prostupující filmem, byť se děj odehrává v New Yorku, dodává Léonovi jedinečný nádech. Za mne ze všech stran a úhlů ano. Tohle je skutečně kvalitní snímek.
Kdybych měla k zhodnocení použít jedinou větu, napsala bych: "V jednoduchosti je krása." Neboť Léon to dokazuje ve všech ohledech. Vizuálně i dějově je relativně prostý, komorní co se týče postav, a přesto nesmírně bohatý a dynamický od první do poslední minuty. Příběh se soustředí na dvojici hlavních postav, citlivě a důrazem na detaily vykresluje jejich vztah, který vás jistě silně zasáhne. Spíše klidné scény však nečekaně střídají záběry plné brutálního násilí zobrazující prakticky mafie.
Herci jsou kapitola o sobě. Mladičká Nathalie Portman mě okouzlovala celou dobu, Jean Reno byl naprosto svůj, zaujal mne i Gary Oldman jako padouch, který svoji roli ztvárnil fenomenálně. Evropský nádech prostupující filmem, byť se děj odehrává v New Yorku, dodává Léonovi jedinečný nádech. Za mne ze všech stran a úhlů ano. Tohle je skutečně kvalitní snímek.
95%
Režie: Luc Besson, Francie 1994, 105 (130) minut, Drama / Krimi / Thiller
Rocketman
Než se stal Eltonem Johnem, jmenoval se Reginald a byl to malý, brýlatý a oplácaný kluk, který si příliš nerozuměl s rodiči, zato s klavírem dokázal divy. Zpočátku jen dělal doprovod úspěšnějším muzikantům, pak potkal svou spřízněnou duši, textaře Bernieho Taupina. Od tohoto setkání Elton už jen strmě stoupal na absolutní vrchol. Jeho vzestup byl natolik rychlý, že by se snad nedal zvládnout bez alkoholu a drog. Ty mu společně s hudbou pomáhaly zejména ve chvílích, kdy se Elton cítil sám, opuštěný a nemilovaný, což se dělo často. Jenže když jste duší rocker i showman, tak se z každého srabu prostě vyzpíváte.
Rocketman do kin nastoupil asi půlroku po té, co všechny diváky zvedl ze sedaček podobný snímek Bohemian Rhapsody. Zatímco jeden film vzdává poklonu hudební skupině Queen a především jejímu lídrovi Freddiemu Mercurymu, druhý oslavuje neméně talentovaného hudebníka Eltona Johna. Oba snímky mají tak poměrně mnoho společného. Rocketman akorát přišel o wow efekt.
Být zcela objektivní mi také stěžuje fakt, že na Rocketmana jsem do kina už nešla, odehrál se pouze na obrazovce mého notebooku. Velké plátno dělá své. I přesto jsem dobře vnímala jeho kvality. Film spojuje rámcovou a retrospektivní kompozici, velmi kreativním způsobem pomocí šílené hudební terapie vypraví život umělce. Realita se snadno mísí s fantaskními prvky, do toho zaznívají Eltonovy nejlepší skladby. Diváka uchvátí nejen pestré kostýmy, ale také plynulost celého snímku.
Ačkoliv Eltonův život se tolik neliší od jiných rockerů, zahoďte představy o nezáživnosti životopisných filmů. Rocketmana shlédnete se zatajeným dechem. Jsem rozhodně nadšená volbou Tarona Egertona do hlavní role. Jako obvykle předvedl uctihodný výkon.. Ostatní herce a jejich role jsem tolik nevnímala, nijak mne bohužel neoslnili a někteří se mi docela pletli.
Na otázku, jestli je lepší Bohemian Rhapsody nebo letošní Rocketman, vás asi nedokážu odpovědět. Ale možná o maličko více mne bavil Elton.
80%
Režie: Dexter Fletcher, Velká Británie / USA 2019, 121 minut, Životopisný / Drama / Muzikál
Tenkrát v Hollywoodu
Once Upon a Time in Hollywood
Konec 60. let, zlatá éra Hollywoodu. Herec Rick Dalton a kaskadér a Rickův dvojník Cliff Booth jsou dva nerozluční přátelé, kteří se snaží prosadit v divokém světě filmů. Právě kolem jejich životů a vztahu se točí nejnovější snímek režiséra Quentina Tarantina. Zároveň také zmiňuje komunitu "Manson Family", jejíž členové zavraždili herečku Sharon Tate a další umělce. Film je ale především Tarantinova óda na Hollywood.
Nevidět Tenkrát v Hollywoodu by byl skoro hřích. Tarantina mám opravdu ráda. Je synonymem pravé kvality filmařského řemesla, ale zároveň přichází s nekonvenčními nápady a za každou cenu zůstává svůj. Do kina jsem šla jen se základním povědomím o událostech tehdejších let, o něž se film opírá, ale raději jsem neočekávala nic konkrétního. Režisér totiž vždy překvapí.
Stejně tomu je i v případě Tenkrát v Hollywoodu. Nejsem si úplně jistá, jaké z toho mám pocity. Skutečná akce se vlastně odehrává v závěru filmu, přesto tím předchozí dvě hodiny nijak netrpí. Film je od samého počátku nesmírně poutavý, ačkoliv se nic zásadního neděje. Tarantino je prostě brilantní vypravěč a má k dispozici nejlepší materiál. Sáhl po osvědčených hercích, kteří mají z padesáti procent podíl na úžasnosti snímku. Poprvé však svedl v hlavních rolích dohromady Leonarda DiCapria a Brada Pitta. Tito dva ostřílení herci si překvapivě dobře rozumí a pracují jako sladěný stroj. Dalších padesát procent pak pochopitelně připadá dokonalé práci filmařů. Kostýmy, hudba, která potrhuje celou náladu filmu, prostředí, záběry a střih, zde není co vytknout.
Jinými slovy, užijete si každou minutu. Já prakticky nemám co vytknout. A přesto je tu něco, co mi v Tenkrát v Hollywoodu chybí. I když závěr byl rozhodně překvapivý, stále mi chybí pomyslná třešnička na dortu. Já ten film miluji, ale jsem ohledně něj rozpačitá. A smutná. Je to vlastně taková melancholická, hořkosladká pohádka o éře, která už je dávno pryč.
Nevidět Tenkrát v Hollywoodu by byl skoro hřích. Tarantina mám opravdu ráda. Je synonymem pravé kvality filmařského řemesla, ale zároveň přichází s nekonvenčními nápady a za každou cenu zůstává svůj. Do kina jsem šla jen se základním povědomím o událostech tehdejších let, o něž se film opírá, ale raději jsem neočekávala nic konkrétního. Režisér totiž vždy překvapí.
Stejně tomu je i v případě Tenkrát v Hollywoodu. Nejsem si úplně jistá, jaké z toho mám pocity. Skutečná akce se vlastně odehrává v závěru filmu, přesto tím předchozí dvě hodiny nijak netrpí. Film je od samého počátku nesmírně poutavý, ačkoliv se nic zásadního neděje. Tarantino je prostě brilantní vypravěč a má k dispozici nejlepší materiál. Sáhl po osvědčených hercích, kteří mají z padesáti procent podíl na úžasnosti snímku. Poprvé však svedl v hlavních rolích dohromady Leonarda DiCapria a Brada Pitta. Tito dva ostřílení herci si překvapivě dobře rozumí a pracují jako sladěný stroj. Dalších padesát procent pak pochopitelně připadá dokonalé práci filmařů. Kostýmy, hudba, která potrhuje celou náladu filmu, prostředí, záběry a střih, zde není co vytknout.
Jinými slovy, užijete si každou minutu. Já prakticky nemám co vytknout. A přesto je tu něco, co mi v Tenkrát v Hollywoodu chybí. I když závěr byl rozhodně překvapivý, stále mi chybí pomyslná třešnička na dortu. Já ten film miluji, ale jsem ohledně něj rozpačitá. A smutná. Je to vlastně taková melancholická, hořkosladká pohádka o éře, která už je dávno pryč.
90%
Režie: Quentin Tarantino, USA 2019, 162 minut, drama / komedie
Maddie
Prosím, podpořte mě na sociálních sítích. :)
20 komentářů
Leon mě strašně nebavil :D
OdpovědětVymazatBeauty of pink / Knižní regál
Asi není pro každého :D
VymazatTenkrát v Hollywoodu se mi moc líbilo, vůbec všechny filmy od Tarantina já můžu a nikdy jsem nebyla zklamaná :D :)
OdpovědětVymazatMám to velmi podobně :))
VymazatNa Rocketmana jsem se chtěla podívat, ale už ani Bohemian Rhapsody mě moc nezaujal a myslím, že zážitek z Rocketmana by byl ještě horší ;) Ale určitě si chci pustit Tenkrát v Hollywoodu - bude to vůbec můj první film od Tarantina, tak jsem zvědavá :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Já bych to hned neodsuzovala, Rocketman je přece jiný.
VymazatVěřím, že se do jeho filmů zamiluješ ^^
Leon je klasika, to znam uz roky... Rocketman me hodne zaujal a jelikoz na tyto typy filmu koukam, urcite nepohrdnu...
OdpovědětVymazatDoufám, že se ti zalíbí :))
VymazatRocketmana jsem neviděla, ale to ani Bohemian Rhapsody zatím - ke které se dostanu spíš než k Rocketmanovi, který mě až tolik neláká. Ale ostatní dva filmy jsem viděla a oba se mi líbily. Léon je naprosto úžasný film, na který se určitě podívám ještě někdy. U Once Upon a Hollywood si tím nejsem tak jistá, ale film, který jsem měla možnost vidět v kině, si mě naprosto získal. Propojení fiktivních postav a těch opravdových se mi moc líbilo a vidět na plátně spolua Brada Pitta a Leonarda DiCapria byl taktéž skvělý zážitek. Já osobně jsem se závěrem moc spokojená - hořkosladký konec, který se liší od toho konce pravdivého, pro mě byl dokonalým závěrem.
OdpovědětVymazatTřeba ještě uvidíš, jestli se rozhodneš dát Rocketmanovi šanci :)
VymazatKonec byl takový Tarantinovský, řekla bych. Nakonec moc pěkný, ale byla jsem z toho taková překvapená a nevěděla jsem, jestli v pozitivním nebo negativním smyslu. Ale líbilo se mi to.
Och, tiež sa zvyknem zastaviť na roku výrobu 2000! Som rada, že nie som sama. :D
OdpovědětVymazatVďaka za povzbudenie k Rocketmanovi, váhala som, či si to pozrieť.:)
A začínam zvažovať aj ten Hollywood (veď herci!), akurát o danom období neviem fakt nič....:D
Já jsem taky nebyla zrovna informována o událostech 60. let. A dalo se. Ale určitě bych si předem něco zjistila :))
VymazatI need to watch them:)
OdpovědětVymazatI can recommend all of them :)
VymazatKoukám, že jsi viděla pěkné kousky. :) Léon už mě nějakou dobu zajímá, tak se asi k němu odhodlám. Jinak určitě chci vidět Tenkrát v Hollywoodu. :)
OdpovědětVymazatJá ho mohu jen doporučit. Sama jsem si říkala, že to není nic pro mě,a přesto mne nakonec překvapil.
Vymazattak jsi mě povzbudil, abych sledoval "Lèona" (stejně jako
OdpovědětVymazatnelíbí se vám filmy s příliš mnoha milostnými vlákny)
popis zní dobře, stejně jako obsazení ☺
pozdravy
Lili
Tohle má k milostnému filmu docela daleko. Je to velmi nevšední kousek :)
VymazatNeviděla jsem a dokonce jsem ani neslyšela ani o jednom z těchto tří filmů. Ostuda. Byla jsem přes léto v takové bublině, ale teď jsem ji konečně praskla, tak se těším, že třeba uvidím něco nového a pěkného. Díky za tipy! :)
OdpovědětVymazatTeda, to se divím, minimálně o Tenkrát v Hollywoodu se mluvilo už dlouho :D
VymazatAspoň se máš na co dívat :))