Ke knize Bílá růže, Černý les jsem se dostala úplnou náhodou. Euromedia, s níž spolupracuji, usoudila, že by se mi kniha mohla líbit a poslala mi jeden výtisk ještě dokonce dřív, než se dílo dostalo na pulty knihkupectví! Když jsem se tedy vrátila domů z Anglie, našla jsem na stole balíček, v něm tuto krásku a milý vzkaz k tomu. O druhou světovou válku se docela zajímám, takže jsem neotálela a pustila se do čtení.
Ahoj,
vidím, že filmové články v drtivé většině případů slaví úspěch. Proto měsíc od poslední filmové recenze tu máme další. Stejně jako minule bych ráda zhodnotila tři snímky, které jsem viděla v uplynulé době. Rovnou na začátek napíšu, že dnes budu především chválit.
Ahoj,
poslední dobou mám takovou zvláštní a vyloženě psací náladu. Jednou jsem se takhle posadila v parku, ponořila se do myšlenek a vznikl z toho následující text. Předem varuji, že může působit lehce pochmurně.
Ahoj,
pamatujete na první článek z této nové série? Pokud jste ho ještě nečetli, je k dispozici zde. V něm jsem mluvila více obecně o samotné podstatě au - pair, dnes bych ráda nabídla více osobní přístup. Oslovila jsem proto sedm děvčat, které byly natolik úžasné, že jsem rozhodly podělit o svůj au - pair příběh z různých koutů světa.
Ahoj,
párkrát jsem v předchozích článcích zmínila, že dočasně měním status a z dětské chůvy jsem se stanu chůvou kočičí. I nadále sice občas dělám babysittera a housekeepera jako předtím, ale primárně se starám o dům a kočku rodiny, která odjela na dovolenou. Mnozí z vás se vyjádřili, že catsitting je jejich vysněná práce. Taky jsem byla zprvu nadšená. Pojďme se podívat, jaká je realita.





