Devatenáct vět aneb extrémně sebestředný článek
Ahoj,
v pondělí jsem slavila narozeniny. Tento článek měl vyjít právě na ně. Ostatní blogeři mi ale určitě dají za pravdu, že vydávání v daný termín je málokdy realizovatelné.
Zpátky k dnešnímu článku... Devatenáct let je v rámci lidského života ještě docela málo, ale zároveň dost na to, aby se již dalo o něčem mluvit.
Devatenáct vět ode mě pro mě (a pro vás, pokud vás dokáží nějak obohatit), devatenáctkrát já.
1. Už jsem plně dospělá, nemůžu bohužel svoji nepoužitelnost a zmatenost svalovat na čerstvých osmnáct. Měla bych být plně zorientovaný dospělý jedinec, respektive očekává se to ode mě. Sakra!
2. Prokopala jsem se až do maturitního ročníku. Myslím, že téměř osm let na gymnázium je úctihodný výkon hodný zmínky. Ještě by to chtělo složit maturitu a budu spokojená.
3. Známky jsou v našem školním systému bohužel nezbytné, já jsem je však v zájmu zachování zdravého rozumu a přijatelně dobré nálady přestala detailně řešit. Na testy se vždy více méně připravím a děj se vůle boží. Zdaleka nepropadám a kazit si život nějakým horším číslem nechci.
4. Co se týče maturitního ročníku, skoro všechno se teď točí kolem studia, času je málo, ale zároveň už po mě chce téměř úplná finanční samostatnost. Jak to mám jako udělat?
Konec řečí o škole. Snad jen ještě.... Všichni jste srdečně zváni na náš maturitní ples v Chrudimi 12. ledna od sedmi hodin.
O lístky stačí napsat, poslat penízky a já je za vás koupím ;) Cena je 220 korun a zahrnuje i pohodlnou a vyhřátou židli pouze pro vás.
5. Objevila jsem kouzlo cestování a jsem beznadějně zamilovaná. Brzdí mě jen červená barva ve školní docházce a ty finance, no...
6. Konečně jsem (asi) objevila svůj kariérní směr, což mě nesmírně těší. Na konci minulého roku jsem totiž neměla nejmenší potuchy. Akorát zjišťuji, že už je skoro pozdě...
7. Angličtina super (pár měsíců v Anglii vykonalo své), ruština mě těžce nebaví a vážně uvažuji o španělštině, italštině. Mimochodem, dánština by se taky mohla hodit!
8. Lidé, jež nás obklopují, ovlivňují a formují naši osobnost mnohem víc, než si možná uvědomujeme. V mém případě je ten rozdíl docela zásadní a já rozhodně vyhledávám ty pozitivní osůbky.
Narážím na rodinné prostředí versus přátele, to je ovšem věc, do níž se tady nechci více pouštět.
9. S tím také souvisí, že do mého života přichází noví lidé (nebo se znovu vrací již známí) s perfektním načasováním. Objeví se, inspirují mě a nakopnou v okamžiku, kdy to nejvíce potřebuji, aniž by si o ně vědomě řekla.
10. Můj největší strach už není bubák pod postelí, pavouci jsou mi pouze nepříjemní, z výšek mám pouze respekt. Avšak nesmírně se bojím, že nejsem a nebudu dostatečně dobrá pro ostatní. Že je po čase začnu nudit.
11. Zatímco v určitých věcech jsem až moc perfekcionistická, jinde vládne naprostý chaos. (Zatím marně) hledám zlatý střed.
12. Kafe je geniální nápoj. Naprosto nezbytný. Ale odolávala jsem mu přes osmnáct let.
13. Denní režim studenta a moje biorytmy nejsou kamarádi. Zatímco se mi chce spát dopoledne ve škole, následně pak kolem sedmé večerní, v deset hodin naopak ožívám.
14. Pokud v něčem opravdu exceluji, je to prokrastinace. To se ani nemusíte nijak učit, to prostě umíte sami od sebe! Na druhou stranu mám docela dost vedlejších aktivit, kterých se v současné době nemohu nebo nechci vzdát. Je vám jasné, že tato kombinace je docela sebevražedná.
15. Je tu ještě jedna věc, na niž nejsem moc pyšná. Moje organizace času zkrátka nefunguje. Často jsem někde pozdě (naštěstí někteří lidé přijdou ještě déle, takže jsem na místě vlastně včas!), případně zase moc brzo. Když jsou to pouze moje záležitosti, ještě je to celkem snesitelné, ale jakmile jsou součástí další lidé a já jim mám dát čas setkání, vsaďte se, že ho ještě třikrát změním.
16. Kreativita je pro mě důležitá. Ať psaní a blog, tak i malba a fotografie nebo jakákoliv forma tvůrčí činnosti. Doufám, že se po ukončení gymnázia vydám tímto směrem.
17. Co jsem to říkala o zdárném a téměř kompletním přežití studia na našem ústavu? Já tu školu mám totiž vlastně ráda. Stejně jako spolužáky a drtivou většinu učitelů.
18. Za poslední rok jsem se dostala k několika vážně skvělým příležitostech, které mi přinesly cenné dovednosti a zkušenosti, setkala jsem se s pár opravdu inspirativními lidmi, kteří mě posunuli dál. Díky za to všechno!
14. Pokud v něčem opravdu exceluji, je to prokrastinace. To se ani nemusíte nijak učit, to prostě umíte sami od sebe! Na druhou stranu mám docela dost vedlejších aktivit, kterých se v současné době nemohu nebo nechci vzdát. Je vám jasné, že tato kombinace je docela sebevražedná.
15. Je tu ještě jedna věc, na niž nejsem moc pyšná. Moje organizace času zkrátka nefunguje. Často jsem někde pozdě (naštěstí někteří lidé přijdou ještě déle, takže jsem na místě vlastně včas!), případně zase moc brzo. Když jsou to pouze moje záležitosti, ještě je to celkem snesitelné, ale jakmile jsou součástí další lidé a já jim mám dát čas setkání, vsaďte se, že ho ještě třikrát změním.16. Kreativita je pro mě důležitá. Ať psaní a blog, tak i malba a fotografie nebo jakákoliv forma tvůrčí činnosti. Doufám, že se po ukončení gymnázia vydám tímto směrem.
17. Co jsem to říkala o zdárném a téměř kompletním přežití studia na našem ústavu? Já tu školu mám totiž vlastně ráda. Stejně jako spolužáky a drtivou většinu učitelů.
18. Za poslední rok jsem se dostala k několika vážně skvělým příležitostech, které mi přinesly cenné dovednosti a zkušenosti, setkala jsem se s pár opravdu inspirativními lidmi, kteří mě posunuli dál. Díky za to všechno!
19. I když mi přijde, že čas nezadržitelně utíká a začínám si připadat skoro stará (táhne mi na dvacet!), raná dospělost je prostě fajn. Sice se kupí povinnosti, ale převažující svoboda rozhodování a možnost vést si svůj život skoro samostatně, jsou pro mě neocenitelné. Vrátit zpět bych se nechtěla.
Páni, to byl extrémně sebestředný článek! Děkuju za přečtení. Pokud jste došli až sem, můžete za odměnu napsat do komentářů něco o sobě. ;) Já se jdu oddat povinnostem devatenáctiletého jedince.
Maddie
Prosím, podpořte mě na sociálních sítích. :)
16 komentářů
č. 19 je opravdu vyvážené a má hluboký smysl. A co jiného, než svou zkušenost můžeme říci - celý náš život je sebestředný a když se naučíme žít sebestředně pro druhé, vyrůstá v našich srdcích den za dnem skutečné štěstí.
OdpovědětVymazatCo na to říct? Ano, zřejmě ano, s tím se nedá nesouhlasit. Ale asi.. rozhodně jsem ještě do toho bodu nedospěla. Zatím.
VymazatS bodem 10 naprosto souhlasím, mám stejný problém - i když pavouků se bojím pořád :D Jinak moje organizace času také jaksi nefunguje a prokrastinace vede :D
OdpovědětVymazatJá začínám panikařit v okamžiku, kdy pavouk opustí svoje stanoviště a začne se nevypočitatelně pohybovat.
VymazatOny tyto dvě věci spolu hodně souvisí :D
Tenhle článek je skvělý! ♥ Mám dost podobné starosti (a radosti) - co se týče školy, lidí kolem mě, budoucnosti...
OdpovědětVymazatNo, držím ti palce, abys zdárně odmaturovala, splnila si všechny své (nejen kariérní) sny a přestala se bát. Určitě se vždycky najde někdo, pro koho budeš dost dobrá přesně taková, jaká jsi. :)
Děkuji moc :) Je milé vědět, že v tom nejsme sami ;)
VymazatA moc díky i za toto! Občas to člověk potřebuje slyšet nebo číst, aby mu přibylo trochu odvahy.
Skvělý článek :) Držím palce u maturity, však ono se to zvládne :) Jinak naprosto souhlasím, že kafe je geniální nápoj a prokrastinace mi taky vždycky šla dobře :D
OdpovědětVymazatDěkuji moc :)
Vymazatje hezký excelovat aspoň v něčem :D
O prokrastinaci bych mohla vyprávět. :D Mám takový dojem, že s přibývajícími roky studia se u mně stále více a více prohlubuje! :D Věř mi, z maturity jsme šíleli všichni, ale zkouškové je horší. Bych si radši znova dala tu maturitu.. :D Držím palce! :) Jinak mě na kafe moc neužije, já jsem "čajový" člověk.. :D
OdpovědětVymazathttps://boook-planet.webnode.cz/
Ano, je tam jistá přímá úměrnost! Čím více povinností se kupí, tím roste i prokrastinace :D
VymazatJá uznávám i čaj, ale kafe si vážím hlavně pro schopnost mě po ránu probudit :)
S pár body se ztotožňuji, sice za chvíli dvacet, ale zase je to zážitek. A právě v těchto chvílích jsme začali objevovat to nejlepší, což na jednu stranu, když se má člověk chystat na maturitu, není zrovna motivace, ale na stranu druhou jde vidět ten velký posun a můžeš začít plánovat například další cestování. :)
OdpovědětVymazatMaturita je takové dobré lomítko... Ještě chvíli to musíme vydržet, hezky se naučit a pak jsme zase o kus svobodnější třeba co se týče volby vysoké, nebo svého životního směru obecně :)
VymazatSuper článek :D a co já bych za těch dvacet dala
OdpovědětVymazatSmileThess
Ale prostě to utíká... Příliš rychle.
VymazatLibí se mi tvůj zdravý přístup ke známkám :) měla jsem to podobně. narozdíl od šprtů si nenechám svůj život řídit čísly na bakalářích :D
OdpovědětVymazatJeště dva roky zpátky jsem ale byla ohledně známek dost hysterická :D
Vymazat