Já, au - pair
Ahoj,
na blogu můžete najít už dva články, které se zabývají tématem au-pair. Zatímco první z nich byl spíš informativní (přečíst si ho můžete zde), druhý se v podobě rozhovoru s několika dívkami snažil zaznamenat rozdíly au-parství v různých zemích (zde). A přišel čas na to sdílet s vámi moje osobní zkušenosti poznatky.
Co mi práce au-pair přinesla, co mi vzala a co bych všem potencionálním zájemců a zájemkyním doporučila? Absolvovala jsem celkem dva letní pobyty a nyní jedu přes školní rok. Měla jsem celkem pět rodin včetně té současné. To činí přibližně šest měsíců v roli au-pair. To není nejvíc, ale za tu dobu jsem si prošla opravdu mnoha věcmi a situacemi.
Verze samostatného života
Fakt, že jsem poprvé vyjela v osmnácti a byl to můj první několikaměsíční zahraniční pobyt pryč z domova, znamenal hodně. Tedence osamostatnit se jsem sice měla už dříve, ale to dost dobře nefunguje, když žijete s rodiči v jednom domě a vaše škola se nachází ve stejném městě. V Londýně, v celém tom širém kapitalistickém a multikulturním světě, jsem konečně zodpovídala sama za sebe, od mým rozhodnutí se odvíjel můj život. Všechno nové, úžasné a děsivé přinášelo nejen mnoha potěšení, ale také úskalí a já jsem se spálila opravdu mnohokrát. Ale vyplatilo se. Jako au-pair jsem pořád měla host rodinu jako jakési zázemí (ne vždy psychicky, ale aspoň fyzicky), ale také svobodu rozhodování, nezávislost a (bohužel) taky spoustu zodpovědnosti za sebe a především za cizí děti. To vám dá řádnou lekci do skutečného života.
 |
| Jenom jsem se otočila a ona mi vyšplhala až nahoru. |
Komunikace
Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale moje komunikace byla kardinálně špatná. Víte, jak se říká "Líná huba, holé neštěstí." Pro au-pair práci je to docela výstižné. Ptát se, i když to možná vypadá hloupě, umět se ozvat, když se vám něco nelíbí, vyjádřit se o svých přáních, požadavcích či obavách. Překážkou může být sice cizí jazyk, vždy ale lze svoje myšlenky formulovat pomocí překladače do zprávy. Moji úplně první zkušenost bych označila za docela tragickou, plnou nedorozumění a slz, protože jsem nedokázala řádně komunikovat (byly tam i další věci z obou stran, které to zhoršovaly, ale špatná komunikace hrála velkou roli). Zkrátka jsem mlčela a myslela si své, neptala jsem, když jsem nevěděla a byl bludný kruh. Rychle jsem pochopila, kde vězí problém.
Škola života
Zkusit au-pair doporučuji v následujích případech: Pokud se chcete naučit vařit, precizně žehlit či umývat nádobí jako profesionál, uklidit rychlostí blesku - ať už spoušť po dětech, zaneřáděnou koupelnu nebo kuchyň po hostění všech blízkých i vzdálených příbuzných, pokud chcete získat ocelové nervy, být schopní snášet dětský křik bez mrknutí oka a dokonce zvládnout ukřičené dítě uklidnit. Já jsem ve svým osmnácti měla určitě nedostatky, které můj zahraniční pobyt postupně řádně napravil. Mimo výše zmíněné jsem se naučila čelit kritice jako nikde jinde, občas si vydobýt své, jinde se tiše podřídit a přizpůsobit se skoro všemu. Schopnost rychlé adaptace se v životě určitě hodí. Po stránce nabití praktických dovedností si musím au-pairování pochválit.
 |
| Malá začala velice zdařile kopírovat styl mého deníku. |
Úžasní lidé
Samozřejmě jsem taky narazila na pořádné idioty, ale na ně si nepamatuji tolik jako na ty, kteří můj život změnili k lepšímu. S mnohými z nich jsem stále v kontaktu a vděčím jim za hodně. Určitě musím zmínit hostitelské rodiny Sh. a W., které mě přijali do svého života plného lásky, úcty k sobě navzájem a vděčnosti za každou maličkost, což můj život neskutečně rozjasnilo a učinilo mě šťastnějším člověkem. Většina rodin naprosto fajn, některé jsou hrozné a jenom maličké procento z nich je totálně úžasné. Pak tu je i mnoho lidí okolo, jimž též vděčím za hodně - vyjmenovat je by mi trvalo dlouho. Na au-parství se mi právě tolik líbí, že vycestování do cizí země vám přinese hromadu nových přátelství.
Stinné stránky a doporučení
- Nelze předpokládat, že jsem si celou dobu procházela růžovým sadem. Já jsem měla celkem dramatický start - dost věcí jsem nevěděla a nedokázala jsem se zeptat v kombinaci s host mum, která byla názorově a životním stylem jinde, takže jsme se na našich drahách moc nestřetávaly. Taky jsem ze začátku nebyla nejlepší, i takovou roli jako au-pair se člověk musí "naučit". S dětmi jsem sice pracovala předtím jako animátor a mám malého brášku, toto je ale ještě trochu jiné.
- U každé host rodiny jsem měla minimálně zpočátku neodbytný pocit strachu, že se jim znelíbím a že mě vyhodí, vlastně mě to někdy trápí pořád. Jsem lehce paranoidní Taky jsem se naučila rychle akceptovat pravidla domu, což je naprosto nezbytné, pokud tam žijete. I přestože s některými pravidly nesouhlasíte...
- Jako au-pair nejste stoprocentně nezávislí, s tím musíte určitě počítat. Samozřejmě můžete trávit svůj volný čas čistě podle vás (spousta barových dýchánků s alkoholem, přespávání u kamarádů, cestování... To vše jsem zažila bez omezení). Co se ale týče dětí a domu, tak mají rozhodující slovo host rodiče.
- Mít společné zájmy a názory s hostitelskou rodinou považuji v mém případě za celkem zásadní prvek. Není nad to postěžovat s nimi u večere na Brexit, potrénovat si s nimi svoje muzikální schopnosti či dost neocenitelné rady ohledně psaní eseje... Je milé, když si máte co říct a váš vztah je vřelý.
- Mimochodem, nikdo moc nemusí host rodiče pracující z domu nebo, nedej bože, nepracující, takže vám pořád stojí za zády. Ale podle vašeho gusta.
- Nechte se ocenit! Vždy mě rozzlobí, když někteří jedinci znevažují práci au-pair ve smyslu finančního ohodnocení či množství zodpovědnosti. Au-pairs nemají normální plat, protože rodina jim poskytuje ubytování a stravu, přesto by měli dostávat kapesné přiměřené počtu hodin, přičemž by neměli pracovat více jak 30 hodin. I přestože je hostitelská rodina super milá, dřít pro někoho 50 hodin týdně za 100 liber není v pořádku (příklad pro Británii)! Je to činnost vyžadující značné množství energie a hodně moc zodpovědnosti, která má být náležit oceněna.
 |
| Moje nadšení, když jsem zjistila, že host rodina je hodně muzikální. |
Já bych mohla psát a psát. Ale vám by se to nechtělo číst. Doufám, že aspoň takto jsem vám roli au-pair přiblížila zase jiným způsobem a pokud máte nějaké konkrétní dotazy, můžete mi kdykoliv napsat. Možná vás poslední odstavec vyděsil, ale já jsem hrozně ráda, že jsem se k au-pairství dostala. Dalo mi to mnohonásobně víc, než vzalo.
canva.com, vlastní fotky - nekopírovat!
23 komentářů
Great post !
OdpovědětVymazatKisses
Monika
Thank you very much!
VymazatAu pair jsem vždy chtěla zkusit a vycestovat za prací. Bohužel jsem se k tomu nedostala, ale máš zajímavé zkušenosti a věřím, že to dá člověku do života hodně :))
OdpovědětVymazatRozhodně mi to pomohlo, protože teď tady v Londýně studuji a naštěstí už většinu míst znám díky mému au-pair pobytu!
VymazatUvidíš, třeba za prací ještě vycestuješ :)
tato práce musí být něčím úžasným ☺
OdpovědětVymazatVíte, v tomto případě jsou všude klady a zápory, ale za to získáte zkušenosti, nové dovednosti, dozvíte se o jiných zemích, jejich zvycích - a ty poslední dvě pokušení mě, před lety, abych začal pracovat jako au-pair ☺
pozdravy
Lili
Máš naprostou pravdu, všude najdeš pozitiva i negativa, ale ve výsledku toho za to stojí, člověk získá mnoho!
VymazatTaké jsi byla au-pair? To je skvělé, ráda si poslechnu víc!
Nice:)
OdpovědětVymazatTaké jsem chtěla před pár lety vyjet:-)
OdpovědětVymazatA nepovedlo se? :)
VymazatSkvelý článok, neviem, či by som mala odvahu takto ísť do cudzej rodiny a prebrať zodpovednosť za ich dieťa, takže klobúk dolu :-)
OdpovědětVymazatKdyž nad tím člověk tak přemýšlí, není to vůbec legrace :p
VymazatIt's amaizing work but it could be very hard. You are far far away your family and you take care of children. I apreciate that you' ve done something like that. Kisses from Poland ♥
OdpovědětVymazatI absolutely get what you mean, I had a few very dark moments but I would say it was still beneficial to me.
VymazatThank you!
Moc pěkný a užitečný článek :) Au-pair jsem sice nikdy být nechtěla, ale láká mě myšlenka vyjet do cizí země a naučit se samostatnosti :) A také mít především dobrodružný zážitek na celý život :D Akorát mě spíše láká myšlenka něčeho užitečného, j´vyjet jako dobrovolní a zachraňovat zvířátka nebo tak něco :D
OdpovědětVymazatMožností je nepočítaně! Určitě neváhej a vyjeť! :))
VymazatThis really would be an interesting experience and a great way to get used to being more independent.
OdpovědětVymazatIt definitely brings a lot of independence and also responsibility.
VymazatTohle by opravdu pro mne nebylo. S cizími lidmi nedokážu jen tak lehce navázat kontakt a ještě nemlčet. Kdepak. :D
OdpovědětVymazatNeříkám, že začátky byly jednoduché. Taky mi trvalo, než jsem se rozpovídala. :)
VymazatMáš můj obdiv. Ačkoli mě práce s dětmi láká, tohle bych nedala. Navíc už od 18? Ty jsi fakt třída 😀. Já bych prostě nemohla odjet a nechat tady všechno ležet ladem. Ať se daří! 😊
OdpovědětVymazatDěkuju moc! Já jsem to brala tak, že doma by mě čekalo relativně nudné léto v maloměstě, zatímco díky au-pair bych mohla zažít mnohem víc. Takže nebylo tak těžké na chvíli zmizet.
VymazatKdysi jsem měla představu, že jako au-pair nebo podobnou prací procestují Evropu nebo třeba celý svět. Jenže pak se můj život tak nějak vyvinul jinak, má osobnost taky a co si budeme, i všemožné plány a vize, které jsem měla. Nicméně pořád mi to přijde jako super alternativa pro všechny, rozhodně je to lepší než strávit léto ve fastfoodu. Doufám, že se mi příští léto povede sehnat si už nějakou brigádu, kterou budu moct použít jako praxi do školy, ale pokud ne, rozhodně chci dělat něco, co mě bude bavit, ne jen něco, kde budu dřít a stresovat se. :)
OdpovědětVymazatPěkný článek!
Au pair není pro všechny, na tom není nic špatného.
VymazatJá uvažuju stejně jako ty! Děti mám sice ráda, ale radši bych už pro další léto nebo i teď našla nějakou brigádu v mém oboru! :)