Karanténa na druhou

by - 4/26/2020



Ahoj!
Velká Británie si užívá izolace a karanténního stylu života už více než měsíc. A já si říkám, že to byl fajn sociální experiment (vzhledem k situaci samozřejmě nevyhnutelný), ale už bych docela uvítala normální režim, otevřenou univerzitu nebo kadeřnictví. Jak se říká, všeho moc škodí, což jistě platí i pro současný stav. Na druhou stranu, jestli izolace zachrání pár životů navíc, budeme ji muset prostě vydržet. Aspoň mám o čem psát, že?
Hey!
The UK has been enjoying lockdown and a quarantine lifestyle for over a month. And I think it was an interesting social experiment (unfortunately, unavoidable due to the situation), but I would quite welcome a normal regime again, an open university or a hairdresser. As they say, it's too much of a good thing, which certainly applies to the current situation. On the other hand, if lockdown saves a few more lives, we'll just have to endure it. At least I have something to write about, right?


Začněme hezky zlehka. Let´s start slowly.

Pět karanténních stavů. Five phases of quarantine


Panika. Najednou vám ten blonďatý pán v televizi (aka Boris Johnson) říká, že musíte zůstat doma, nesmíte ven s výjimkou nákupu či cvičení, že se všechno zavírá a život se zastavuje a bůhvíco přijde zítra. I přestože jste racionálně uvažující člověk, panika vám dohání a vy zvažujete, že si také začnete dělat zásoby těstovin, mouky a toaletního papíru jako ostatní.
Panic. Suddenly, the blonde gentleman on TV (aka Boris Johnson) tells you that you have to stay home, you can't go out except for shopping or one exercise a day; that everything closes and life stops and, God knows what will come with tomorrow. Even though you are a rational person, panic is catching up with you and you think about stockpiling with pasta, flour and toilet paper like everyone else.


Rodiče se starají, poslali mi roušky poštou ♥

Odhodlání. Jelikož bylo prakticky všechno zrušeno, vy jste zavření doma a máte najednou více času, chcete strávit tyto nejisté dny produktivně. Konečně můžete zkusit všechny aktivity, na něž jste předtím neměli čas. Sepíšete si dlouhosáhlý To do list a nemůžete se dočkat, až po skončení karantény všechny oslníte plynulu španělštinou či tanečními schopnostmi.
Determination. Since basically everything has been canceled, you are suddenly locked in at home with loads of free time, you want to spend these uncertain days in a productive way. Finally, you can try all the activities you didn't have time for before. You write a long To Do list and you can't wait to dazzle everyone with your fluent Spanish or dance skills after the quarantine is over.


Prokrastinace a nestíhání. Jenže pak vás dožene vaše pravé já a vy stejně prokrastinujete. Vyjde najevo, že dny nejsou tak dlouhé, že vlastně nemáte tolik času a vaše odhodlání se kapku po kapce vypařuje. Nakonec jste rádi, když stíháte sotva polovinu plánu.
Procrastination and failing. But then your true self will appear and you will just procrastinate as usually. It turns out that the days are not so long, that you don't really have that much time and your determination decreases drop by drop. In the end, you're happy to be barely halfway through the master plan.


Denní snění. Zatímco na začátku byla karanténa a izolace něco nového, dosud nepoznaného a vy jste se k tomu stavěli jako  zajímavému experimentu, o pár týdnů později vás už domácí vězení přesto bavit. A tak se dostavila fáze snění s otevřenýma očima. O setkání s rodinou tváří v tvář. O šálku horkého cappuccina ve vaší oblíbené kavárně. O ranní zácpě v metru. O alkoholickém večeru v ukřičené hospodě. O rande s Benedictem Cumberbatchem. O létajících ponících.
Daydreaming. While in the beginning the quarantine and isolation was something new, yet unknown, and it seemed to be an interesting experiment, a few weeks later you won't enjoy lockdown anymore. And so came the phase of daily dreaming. About meeting your family face to face. About a cup of hot cappuccino at your favourite coffee shop. About a morning traffic jam in the Underground. About an alcoholic evening in a noisy pub. About a date with Benedict Cumberbatch. About flying ponies.


Můj nešťastný obličej v pátém týdnů karantény.

Nálada na bodu mrazu. Nakonec vás dostihne. I přestože jsou vaši spolubydlící neskutečně milí a tolerantní lidé, 24 hodin a sedm dní v týdnu po dobu měsíce a půl každému v jednom domě bez možnosti úniku (kdy největší dobrodružství je výlet do lokálního supermarketu) dá zabrat každému. Není to vina nikoho. Pocit, jako bych žila v želé, jako by mi život utíkal mezi prsty, bez šance se pořádně soustředit na práci... Není to psychicky jednoduché.
Mood below zero. You will get there in the end. Even though your roommates are incredibly nice and tolerant people, 24 hour a day and seven days a week for a month and a half with everyone in one house without the possibility of escape (when the biggest adventure is a trip to a local supermarket) - it will get you. It's no one's fault. Feeling like I'm living in jelly, like life is running through my fingers, without a chance to concentrate properly on work ... It's not mentally easy.


 

Naše kočky to vidí stejně.

Článek jsem zakončila docela negativně, ale třeba se dostaví i šestý stav, který bude pozitivnější. Anebo bude karanténa zmírněná i tady v UK a já se budu smět cítit zase jako normálně fungující bytost. Navíc, izolace má i svoje výhody, ale o tom přístě...
I ended the article quite negatively, but maybe there will be a sixth phase that is more positive. Or quarantine will be eased here in the UK and I may feel like a normally functioning human being. But that's for the next time.

***

Mimochodem, velmi by mě potěšilo, pokud byste podpořili můj menší projekt:
By the way, I would much appreciate your support for my little project: 
instagram.com/art.ofquarantine/



Maddie
Prosím, podpořte mě a sociálních sítích. :)

Image sources: canva.com
KOREKTURA TEXTU: BÁRA KOŠŤÁLOVA


You May Also Like

14 komentářů

  1. Naprosto s tebou sohlasím, jakobys mi mluvila z duše. :) Všechny stavy jsem už vystřídla a jeslti tě to uklidní, dostavila se další fáze, kdy jsem smířená s tím co je, vcelku spokojená a aspoň na nějaká čas celkem produktivní. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že u mě bude průběh podobný. Těší mě, že jsi nalezla stav, v němž současnou situaci můžeš balancovat. :)

      Vymazat
  2. Co mě osobně nejvíce dostalo, je prokrastinace. Chvíli jsem prokrastinovala, ale teď se zase plně vhrám na práci do školy. Je toho ještě dost co udělat. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme měli měsíc volna ve škole, ale pak se po Velikonocích nahrnulo neskutečně moc práce, takže vůbec nestíhám.

      Vymazat
  3. Také už bych uvítala trochu víc svobody a volna, leze mi to pěkně na mozek. :D Každopádně snad bude aspoň to léto uvolněnější. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím. Je to nepříjemný pocit jít jen tak ven a bát se.
      Taky doufám!

      Vymazat
  4. Ja teda akosi na tu prokrastinaciu nemám čas.... 2 mesiace doma - a nenudim sa, neodkladam, ale robim, varim, upratujem, blogujem, staram sa o dieta... och, niekedy by som potrebovala viac ako 24 hodin denne.
    Ale teda stavy, že jooj už by som si zašla na kávičku s kamoškou, či k rodičom mávam pravidelne...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemohu říct, že bych se nudila. Seznam věcí, jež bych měla udělat je nekonečný. Ale jde mi to pomalu.
      Naprosto soucítím!

      Vymazat
  5. Na jednu stranu všechny ty stavy znám - taky mi chybí spousta normálních věcí, takových těch, které člověk ani předtím nevnímal, protože prostě byly součástí světa, někdy otravné, ale tak nějak přirozené. Musím přiznat, že mě osobně se koronavirová krize a panika dlouho netýkala. Jo, jsem "zavřená" v Německu a nemůžu domů, jo, nechodím do školy a nejezdím na výlety, ale dokud se nemuselo do obchodů s rouškou, fakt byl svět na maloměstě stejný jako dřív (protože tu chodíme jen do přírody nebo na nákup). Ale stejně doufám, že se ještě někdy podívám do kina/divadla, půjdu do restaurace, pojedu vlakem, půjdu na koncert Sunrise Avenue, na který mám lístky... no a prostě budu dělat všechny tyhle věci, které by mě nikdy nenapadlo, že nebudu moct dělat.

    Držím ti palce, ať to zvládneš, respekt, že se držíš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fascinují, jak nečekaně a závratně se celý svět může obrátit naruby. Z koronovirové krize bychom si měli uchovat například snížené znečišťování přírody, ale jinak bychom se mohli více méně vrátit do normálu.

      Děkuju moc, já tobě také!

      Vymazat
  6. Já si teda karanténu užívám a jsem spokojená. A i produktivní :D Dělá hodně věcí do školy, vařím, peču, cvičím... Teď mám na vše konečně čas :) dokonce jsem už stihla přečíst 3 knížky, což je u mě nezvyk :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ráda čtu, že lidé dokáží ze současného stavu vytěžit co nejvíc. Musím e inspirovat.

      Vymazat
  7. Čakám kedy sa dostaví šiesty stav. Už som prešla nadšením, cvičením, i bodmi z tvojho zoznamu. Čakám na lepší zajtrajšok. :) Super článok. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je těžké se hned vypořádat s něčím tak novým. Lepší zítřek jistě přijde :)) Děkuju moc.

      Vymazat