In memory of the leaving summer
Období, kdy končí léto a pozvolna přichází podzim, mě každoročně emočně velmi zasáhne. Připadá mi, jako by se vytratila rozvernost a veselost léta a svět ztichl a zvážněl. Tato podivná atmosféra ve mne vyvolává nejistotu a ztracení, jako bych byla tam, kde nemám být a topila se v nekonečném pocitu opuštění a nostalgie na léto, které ještě vlastně neodešlo. Jako bych cosi ztrácela, unikalo mi to mezi prsty. Jako by nastal čas zanechat dětských her a stát se vážným dospělým. Není to tak, že bych k smrti nesnášela podzim, mám ho ráda stejně jako jiné roční období - to je momentové trápení. Když už jednou naplno nastene, přijmu ho a žiju v klidu dál. Ale než se to stane, utápím se v melancholii odcházejího léta.
The period when summer ends and autumn slowly comes, it strikes me emotionally every year. It seems to me that the waggishness of summer has disappeared and the world is becoming quiet and serious. This strange atmosphere evokes feelings of insecurity and loss as if I am somewhere where I should not be and I am drowning in endless loneliness and nostalgia for the summer, which actually had not yet left. I am losing something, it is leaking between my fingers. It feels like it is a time to quit children's games and become a serious adult. Don´t get confused that I hate autumn, I like it just like any other season - it is a momentary struggle. Once autumn is fully here, I don´t mind it at all. But before that happens, I'm drowning in the melancholy for the leaving summer.Léto pomalu končí a já cítím potřebu ho alespoň zachytit do slov, než se vytratí úplně. Bylo výjimečné. Už více než tři měsíce totiž žiju jeden ze svých životů, ten pražský. Když jsem v polovině června přišla do pražské metropole, mnoho lidí jsem neznala. Ale již brzy jsem získala pocit, že jsem snad vstoupila do filmu, jehož scénář a charaktery napsal někdo se smyslem pro humor a estetiku. Tenhle pisálek postupně nechává své filmové postavy potkávat se, čímž doplňuje vzorec našich lidských příběhů. Místy se cítím také jako v béčkové tragikomedii se všemi klišé, které si dokážete představit. Osudová setkání a osudové chyby, náhody, jež se přece v normálním životě nedějí. Pocity deja vú, noví lidé, které jako bys znal celou věčnost. Až na občasné slepé uličky a záhadné vrtochy života mi tohle léto dává smysl, potkávám lidi, které v daný moment mám potkat, kteří se mnou byli nějak provázaní ještě před tím, než jsme na sebe narazili. Jedním dechem dodávám, že jsem nesmírně vděčná i za chvíle s již známými tvářemi, s rodinou a starými přáteli. Těší mě vidět, jak jsme se všichni posunuli vpřed a naše vztahy nabyly nových rozměrů.
Summer is slowly coming to its end and I feel the need to preserve it at least in words before it dissapers completely. This summer was exceptional. For more than three months I am living one of my lives, the one in Prague. When I came to the Prague metropolis in mid-June, I didn't know many people. But soo after I got the feeling that I might have become a part of a movie whose screenplay and characters were written by someone with such a sense of humour and aesthetics. This writer lets his film characters meet, thus complementing the pattern of our human stories. From time to time, I also feel like a B-movie tragicomedy with all the clichés you can imagine. Fatal encounters and fatal mistakes, coincidences that do not happen in normal life. Feelings of deja vú, new people you seem to know forever. Except for the occasional dead ends and the mysterious vagaries of life, this summer makes sense to me. I meet people at the right moment, people that were already connected to me before we could get to know each other. And of course, I am extremely grateful for moments with already known faces, with family and old friends. I'm happy to see that we all moved forward and our relationships take on new dimensions.
Je to též léto mého uměleckého rozvoje. Chvilkové přestěhování do Prahy mi umožnilo začít se více věnovat tvorbě, která mě skutečně naplňuje - fotografii a filmu. Podílet se na projektech, rozvíjet svoje schopnosti a víc si věřit, že jsem v tom, co dělám, jsem asi docela dobrá. A také potkávat talentované lidi (nejen) z oboru, jež mě inspirují na další cestě. Stojím sice pořád na začátku a často o sobě pochybuju, ale určitě mi pražské prázdniny pomohly přestat se přirovnávat k ostatním a tvořit podle sebe. Je to i léto milých kaváren a cool barů, nově objevených starých písniček, léto plné slov a rozjitřených básní. Léto ve znamení zvěrokruhu (tolik náhodných zodiakových seancí s různými lidmi, tolik listopadových a prosincových dětí - nás střelců). Léto, kdy jsem občas skoro zapomněla, že Covid-19 existuje a že se tenhle svět divně mění a s ním i jeho hodnoty a postoje.
It is also a summer of my artistic development. A temporary relocation to Prague gave me an opportunity to start focusing more on activities that really makes me happy - photography and film. Participating in projects, developing my skills and more believing in myself. And also meeting talented people from the creative field who inspire me on my journey. Although I'm still at the beginning and I often doubt myself, the Prague holidays certainly helped me to stop comparing myself to others and to go in my own way. It's also a summer of nice cafe shops and cool bars, newly discovered old songs, a summer full of words and agitated poems. Summer of zodiac signs (so many random zodiac sessions with different people, so many November and December children - us Saggitariuses). Summer with moments when I could almost forget that Covid-19 exists and that this world and its morals and values are changing strangely.
Říkávám, že každé další léto překonává ty předchozí. Letošní rok rozhodně potvrzuje pravidlo. Nebudu lhát, bylo to emočně náročné období, dole, nahoře, dole a doufám, že se dostávám zase zpět nahoru. Ale Praha si mne získala, stejně jako její lidé. Ráda bych si uchovala v paměti co nejvíce vzpomínek, ale paměť je zrádná. Nebo bych si aspoň vzala ponaučení z lekcí, jichž se mi dostalo. A taky se sem jednou vrátila. Možná bych chtěla i zůstat, ale moje neklidná povaha střelce už našeptává, že je skoro na čase změnit místo, jenom tak z principu. Uvidíme. Život je prostě experiment.
I often say that every other summer is better than those before. This year definitely confirms the rule. I won't lie, it's been an emotionally demanding time, down, up, down, and I hope I'm getting back up. But Prague won me over, as did its people. I would like to keep as many memories as possible, but we humans keep forgetting. Or at least to learn from the lessons I faced. And to come back here once in the future. Maybe I would like to stay, but my unsettled personality of Saggitarius whispers that it's almost time to change a location, just in principle. We'll see. Life is just an experiment.
25 komentářů
Som rada, že napriek občasnému kolísaniu sa ti leto vydarilo. Určite ti prajem veľa tvorivých námetov a najmä, ver si. Keď máš rada to, čomu sa venuješ, tak si ver, skúšaj, rob chyby a pouč sa z nich a vytváraj super veci. Veď v umení vlastne nie sú "zlé" výtvory, len sa človek postupne učí a aspoň potom vidí svoj posun vpred :-)
OdpovědětVymazatDěkuji moc za krásný a podpůrný komentář! Shodou okolností jsem přesně tomu, o čem ty píšeš, věnovala nový článek, který právě vyšel. :p
VymazatJsem ráda, že jsme se v červnu měly možnost v Praze potkat, a já mám tak trochu lepší představu, kdo se skrývá za těmihle útržky, které ve mně nějak podobně rezonují. I když jsme každá jiná a každá jinde, některé věci máme společné - třeba právě tu touhu hýbat se a přitom zůstávat. A ta věčná dilemata, melancholie, ale stejně se nakonec odpoutáme a letíme. :)
OdpovědětVymazatMoc mě bavilo tvé léto sledovat na instagramu, vážně to vypadá, že ses hodně "vyřádila". Snad bude podzim taky v pohodě. Odlétáš do UK? Vím, že jsi říkala, že návrat tam tě za předpokladu, že studium bude zase online, úplně neláká.
Držím palce a měj se krásně! <3
To bylo skvělý okamžik mého života a ty jsi byla přesně tak super, jak jsem si představovala. Potkat člověka, který ti rozumí v tom, co prožíváš, je docela vzácné, takže jsem ráda, že mi dvě jsme měly tu příležitost i naživo.
VymazatOdlétám, ale nakonec až v lednu, protože by se mi z finančnho důvodu nevyplatilo tam jet na dva měsíce a pak zase na Vánoce zpět. Ale už se tam opravdu těším. Online studium bude naprd, to můžu říct, už teď :D
Doufám, že se ti daří dobře! :*
Mně osobně léto hodně rychle uteklo, skoro jako kdyby vůbec nebylo. ._. Podzim mám ráda, jjak se to všechno mění a ty barvy, i když sem tam mám taky melancholii, stojí to za to. :)
OdpovědětVymazatZvláštní léto. takové polovičaté. Ale dostala jsem z něj docela dost nakonec :D
VymazatPodzim je časem fajn. Jenom ten přechod z léta mě trochu potrápí.
Fajn, že ti začala nová etapa života a jsi v ní spokojená! :) Léto šíleně uteklo, ale hlavní je, že sis ho také užila. :)
OdpovědětVymazatI když tohle léto bylo jiné ne předchozí, bylo také fajn :)
VymazatÚžasne napísané! Ja vždy cítim niečo podobné - akonáhle skončí leto, chytá ma smutná nálada a chvíľku mi trvá, kým si na jeseň zvyknem.
OdpovědětVymazatWhat A Fancy World
Jé, tak nejsem sama taková! Přeju ti, ať tě tahle melancholie brzo přejde a ty si můžeš užívat krásného podzimu.
VymazatI have similar feelings when autumn replaces summer ...
OdpovědětVymazatI'm glad you gained new experiences ☺
best regards
Oh, wow, there is a few of us experiencing the same. Hope you will feel better soon!
VymazatMe too :))
Super amazing
OdpovědětVymazatI like
thank you!
VymazatNejraději bych měla léto trvale. Chladné počasí není nic pro mě. :)
OdpovědětVymazatJe dobře, že sis léto pořádně užila i přes nepříliš příznivou situace. Já jsem také spokojená s tím, co vše jsem stihla. :)
Já se na zimu docela těším. Těžce snáším jenom přechody. Ale chápu tě :D
VymazatTo mě opravdu těší číst!
Brzy se dotkneš transcendentna!
OdpovědětVymazatNemohu se dočkati!
VymazatTěší mě, že jsi v momentální etapě svého života spokojená a že máš možnost věnovat se tomu, co tě skutečně baví! :) Z tvého Instagramu to přímo čiší! Myslím ale, že i podzim odkryje velkou řadu nových příležitostí. I přes jeho častou pochmurnost ho mám nejraději. Já jsem v Praze už přes rok, ale stejně jsem tu sama... něco očividně dělám hodně špatně :D
OdpovědětVymazatwww.nattalk.cz
Jsem ráda, že to takhle působí. :)
VymazatPodzim je ve výsledku vždycky fajn, jenom mi trvá se do toho dostat.
Haha, já mám asi hrozný štěstí na lidi a setkání :p I když někdy je to taky katastrofa.
Příchod podzimu mi nevadí. Já mám to štěstí, že jsem se naučila mít ráda všechna roční období. Každé mi umožňuje něco jiného. Na podzimu miluji polívky, barevné listí, svetry, čaje a svíčky :)
OdpovědětVymazatJsme ráda, že sis léto užila, i když to bylo těžké období. Něco takového jsem říkala o loňském létě. Bylo super, ale bylo kurevsky těžké. A jak píšeš. Život je prostě experiment :)
Gabux | Poslední článek
Každé období má svoje kouzlo a jsem ráda, že se nám to takto střídá.
VymazatBylo sice těžké, ale myslím, že ty opravdu hrozné časy teprve přichází :D
Ale vždycky z toho vyjdeme silnější :))
Můj sen je přestěhovat se do Prahy, myslím, že jsem se pro to město narodila. :)
OdpovědětVymazatA co se týče podzimu, je pravda, že je to takové "vážnější" období, ale mám ho docela ráda. Někdy je fajn jen odpočívat doma, když venku prší. Ale když je naopak venku sluníčko, procházka po spadaných listech je krásná.. :))
Držím palce, ať se ti přání splní!
VymazatPodzim má hodně co nabídnout, to je pravda. :)
Wau, to je asi poprvé, kdy někdo nepíše jen o tom, jak se těší na podzim, ale že má z konce léta takové pocity. Já jsem taky milovník léta a mám to úplně stejně, ještě teď když se kouknu na kalendář, nedokážu uvěřit, že je skoro listopad. Jako by léto ani nezačalo...
OdpovědětVymazat